Pražiče sladu
Slouží k výrobě karamelového a barevného sladu pro pivovarské, resp. jiné potravinářské účely. Pražiče sladu tvoří doplňkovou technologii sladoven, pracují v cyklech dle zvoleného druhu pražení. Samotné pražiče tvoří základní část celého technologického souboru - Pražírna sladu. Součástí této technogie je i chlazení sladu, důmyslný systém aspirace spalin a klíčků, skladování a evidence produktů, balení, expedice, dále dle požadavku i rekuperace spalin, ev. spalovač aromátů atd. Každý požadavek, resp. pražírna je vždy řešena individuálně. Základní a nejžádanější výkonové verze pražičů jsou:
Pražič sladu PS 800
- výkon pražiče za cyklus: 800 kg karamelového sladu
- počet cyklů za 24 hod: 4 - 6 (dle typu karamelu)
- celkový roční výkon: 850 - 1.250 tun
- základní rozměry pražiče: 5.250 x 2.250 x 3.350 mm
Pražič sladu PS 1000
- výkon pražiče za cyklus: 1.000 kg karamelového sladu
- počet cyklů za 24 hod: 4 - 6 (dle typu karamelu)
- celkový roční výkon: 1.000 - 1.800 tun
- základní rozměry pražiče: 5.600 x 2.650 x 3.450 mm
Pražič sladu PS 2000
- výkon pražiče za cyklus: 2.000 kg karamelového sladu
- počet cyklů za 24 hod: 4 - 6 (dle typu karamelu)
- celkový roční výkon: 2.100 - 3.100 tun
- základní rozměry pražiče: 6.700 x 3.100 x 3.900 mm
Pražič sladu PS 1000
Pražič sladu PS 2000
Projekty sladoven a pivovarů
Jednou ze základních surovin pro výrobu piva je slad, který se vyrábí ve sladovnách. Samotné sladovny jsou soubory technologických zařízení, kde se postupně mění zrno (ječmen, pšenice, žito...) na slad. Proces sladování je principiálně stejný jak u malých sladoven (desítky tun za rok) až po veliké průmyslové sladovny, kde se vyrábí stovky tun denně. I když je výroba sladu velmi stará a do určité míry i konzervativní, tak i v tomto oboru se zejména v posledních letech při projektování a realizaci sladoven zohledňují nové poznatky dané dobou a vývojem (výpočetní technika, materiály, diagnostika atd.). Slad lze vyrábět s poměrně jednoduchým zařízením obrazně řečeno ve větší garáži, ale také na mnohahektarových zástavbách s komplexním řešením od příjmu, zpracování a skladování suroviny, samotného sladování až po skladování a expedice hotových produktů. Každá sladovna je do určité miry originál, nejedná se nikdy o seriová řešení jako v jiných oborech (automobilový průmysl apod.).
Dlouholeté zkušenosti našeho teamu v tomto oboru jsou zárukou kvality.
Sladovna
Mikrosladovna
Laboratorní zařízení používané ke kultivaci zrnin, většinou pro mikrosladování ječmene. Řízeno je automatizovaným řízením a protokolárním výstupem. Často se využívá jako doplňkové zařízení laboratoří sladoven, uplatnění nachází i na vysokých školách či výzkumných ústavech.
Mikrosladovna M-3BX
- rozměr jedné technologické skříně: 1.155 x 645 x 1.050 mm
- hmotnost jedné technologické skříně: max. 175 kg
- celkový instalovaný příkon: 4,7 kW
- požadované parametry přípojky vody: tlak 0,3 - 0,6 MPa, množství 10 l/min
Mikrosladovna
Mačkadlo sladu
Mačkadlo sladu je jednoúčelový stroj sloužící k mačkání‑šrotování sladu. Používá se v menších pivovarech jako hlavní šrotování do varny, nebo ve větších pivovarech jako doplňkové šrotování speciálních sladů. Základní provedení lze dle požadavku doplnit např. o plnění násypky, nebo dopravu šrotovaného sladu na varnu.
Mačkadlo sladu MS 160/160
- výkon: 250-450 kg sladu/hod
- instalovaný příkon: 1,5 kW
- hmotnost mačkadla včetně násypky a stojanu: cca 250 kg
2016 | Zábřeh na Moravě (ČR) |
---|---|
2015 | Praha (ČR), Hanoj (Vietnam) |
2012 | Strzegom (Polsko), Jerevan (Arménie), Praha (ČR), Sao Paulo (Brazílie) |
2008 | Dvůr Králové nad Labem (ČR) |
2006 | Hanoj (Vietnam) |
2005 | Machačkala (Dagestán) |
2003 | Saigon (Vietnam), Dětenice (ČR) |
2001 | Makati City (Filipíny), Ulanbátár (Mongolsko), Saigon (Vietnam) |
2000 | Vranje (Jugoslávie), Orel (Rusko) |
1999 | Taškent (Uzbekistan), Dušanbe (Tadžikistan), Kagoshima-Ken (Japonsko) |
1998 | Oděsa (Ukrajina) |
1997 | Kagošima (Japonsko), Dražič (ČR), Moskva (Rusko), Kusano (Japonsko), Hamamatu (Japonsko), Vladikavkaz (Rusko), Glazov (Rusko), Kagoshima-Ken (Japonsko), Pivo Praha (ČR) |
1996 | Trnava (SR), Svidník (SR), Kyjev (Ukrajina), Tokio (Japonsko), Saratov (Rusko), Osijek (Chorvatsko), Arnstad (SRN), Golzow (Polsko), Gdaňsk (Polsko) |
1995 | Mostarez Moskva (Rusko), Soči (Rusko), Ongidao (Čína), Ongidao (Čína), Kirishima Higrand, Brevery Ltd. (Japonsko), Železnogorsk (Rusko), Moku Moku (Japonsko), Yamato (Japonsko), Dakovo (Chorvatsko), Tolun (Rusko), Hodonín (ČR), Rýmařov (ČR), Ústí Nad Labem (ČR), Průhonice (ČR) |
1994 | Rjazaň (Rusko), Siumbras A.S. Kaunas (Litva), Koneisto - Norge (Norsko) |
1993 | Azo Severodoneck (Ukrajina), Orenburk (Rusko), Novosergievka (Rusko), Sibněftěprovod (Tjumenská Oblast, Rusko), Azot Čerepovec (Rusko) |